Test zápalných hrotů CSWBS
Na Velkém jarním střílení, které se konalo ve Starém Městě v roce 2013, proběhla
zkouška zápalných hrotů. Hlavním cílem bylo ověřit test Marka Strettona a rozšířit jej
o větší počet střelců a další možné složení zápalných směsí.
Pro zkoušku jsme použili následující 4 typy hrotů (obr. 1):
- dlouhý bodkin – váha cca 39g
- dlouhý křídlatý hrot s jedním nebo dvěma protihroty – váha 35-50g
- krátký dlátovitý hrot s otvorem – váha cca 24g
- klíckovitý hrot – váha cca 40g
Váha hrotů je uvedena bez zápalné náplně.
Během zkoušky jsme použili luky s nátahovou silou v rozmezí 70-120lb (31-55kg).
Všechny hroty byly vzhledem k možné úplné destrukci šípu ohněm osazeny na starší
vyřazené opeřené tyčky. Každý střelec si hroty osazoval a zápalnou směs upevňoval
sám(obr. 2).
Většina hrotů byla upevněna ke dříku šípu pouze hřebíčkem. Část hrotů byla pojištěna
dvousložkovým epoxidem. Toto řešení se ukázalo jako nevhodné, protože epoxid
ztratil po ohřátí hrotu zápalnou směsí svoji pevnost a hrot měl tendenci po výstřelu
odpadnout. Dá se předpokládat, že toto by nastalo i při použití jiných lepidel, včetně
historických. Více v přiloženém PDF.